Písek v České republice

Zdánlivě obyčejný materiál má ve skutečnosti mnoho tváří a odstínů. Pestrost z něj činí klíčový prvek pro různá odvětví od průmyslu po zábavu. Způsob jeho vzniku v dávných dobách má přímý vliv na jeho využití, protože se v něm odráží i chemické a mechanické vlastnosti suroviny. Pro běžné spotřebitele je zajímavý písek na dětská pískoviště a křemičitý písek. Podívejme se na to, kde je lze najít v našich končinách a z jakých druhů sedimentů.

Různé druhy písku podle původu vzniku a jejich použití

Česká republika může pyšně říct, že má rozmanitou paletu různých druhů písku, ze kterých se zpracováním získávají užitečné suroviny jako další zdroj. Toto bohatství výskytů je důsledkem geologických a geografických charakteristik země. Zde jsou některé z hlavních typů:

1. Neogenní mořské písky - tyto sedimenty lemují okraje Českého masivu od Znojma po Ostravsko. Jsou pozůstatkem bádenského moře, což je poslední období, kdy naše oblast měla přímý přístup k mořskému pobřeží. Jsou lokálním zdrojem jako stavební materiál.
2. Neogenní jezerní písky - nachází se v různých kotlinách našeho území – je to zejména chebská, sokolovská, třeboňská, budějovická a nakonec žitavská pánev. Každá z těchto kotlin má svou charakteristickou sadu jezerních sedimentů včetně křemeliny u Borovan. V případě budějovické pánve lze při těžbě v oficiálních pískovnách nalézt i vysoce ceněné vltavíny. Jde o vedlejší produkt při vyplavování a třídění kačírku.

Zdroj: Freepik

1. Glacifluviální písky - vyskytují se ve Slezsku, konkrétně na území Opavska, Osoblažska a Krnovska. Vznikly pohybem ledovců jako čelní morény a mají unikátní nerostné složení včetně pazourku a jantaru přineseného z oblasti Baltu. U Vidnavy se v rámci glacifluviálních písků těžil i kaolin.
2. Říční písek - nachází se na terasách a v korytech řek, jako jsou Labe, Vltava, Jizera a Morava. Vznikly tvorbou říčních procesů, kdy se sedimenty usazovaly rytmicky v tzv. lavicích o mocnosti až 4 m. Aktuální těžba probíhá zpravidla v místech starých a již přirozeně odkloněných toků, často nedaleko těch současných. Jde o nejvýznamnější surovinu, která je klíčová pro stavebnictví. Jako jeden z produktů po pečlivém zpracování a ošetření vzniká písek pro dětská pískoviště. Další z výsledků těžby a propírání je kačírek všech frakcí.
3. Váté písky - oblast kolem řeky Labe, Lužnice a dolního toku Moravy je domovem těchto prakticky pouštních sedimentů. V období dob ledových silný vítr navál drobná zrníčka do současných akumulací z původních říčních teras. Jsou důležitým materiálem pro mnoho inženýrských projektů v regionu. I tato surovina je zdrojem pro písek na dětská pískoviště nebo křemičitý písek díky vysokému obsahu SiO2.
4. Reziduální písky (zvětralé pískovce) – tyto sedimenty najdeme v Českém ráji, nedaleko České Lípy a v okolí Blanska. Vznikají zvětráváním pískovcových hornin a mají specifickou texturu a složení. V případě ložiska Střeleč se jedná o nejkvalitnější křemičitý písek. Využívá ve sklářství, jako zásypový materiál, pro zkvalitnění půdy, jako abrazivum, které zbaví stavební materiály zašlé patiny.

Písečná duna v České republice

Ač se to zdá prakticky nemožné, jižní Čechy se mohou pochlubit regulérní pouštní písečnou dunou. Těchto útvarů je v oblasti nedaleko Třeboně mnohem více, ale nejznámější je akumulace sypkého materiálu u Vlkova. Jedná se o mírně pohyblivý přesyp s plochou o rozměrech 80×60 metrů a nad terénem se tyčí do výšky čtyř metrů. Vznik je datován do poslední doby ledové, tedy 10 000 – 8500 let před naším letopočtem, kdy vítr tuto dunu nafoukal ze sedimentů řeky Lužnice.