Významné nerostné suroviny ČR

Nerostné suroviny ČR jsou fascinující spojení historie, kultury a přírodních zdrojů. Tyto poklady nejsou pouhým ekonomickým základem, ale také symbolem růstu a vynalézavosti místních obyvatel. Těžba a využití surovin představují výzvy, ale jsou také příležitostmi pro inovace a udržitelný rozvoj. Země v srdci Evropy se pyšní především průmyslovými kovy a minerály.

Zlaté nerostné bohatství České republiky

Mezi historicky nejvýznamnější nerostné suroviny ČR je počítáno zlato. Již od dob Římské říše byly tradičně rýžovány zlatonosné písky z břehů řek po celém našem území. Další formou získávání tohoto kovu bylo hlubinné dolování, které probíhalo až do 21. století. Mezi nejbohatší lokality patřily řeky Otava, Vltava a Jihlava. Hlubinným způsobem se získával tento drahý kov u Jílového u Prahy, u Kašperských Hor a proslulé jsou Zlaté Hory u Jeseníku.

Budoucnost zlata

V současnosti probíhá rýžování zlata pouze na amatérské úrovni. Pokroky v těžebních technologiích mohou umožnit efektivnější a ekologicky šetrnější těžbu. To by mohlo znovu otevřít diskuzi o možnostech těžby zlata. Zájem ze strany zahraničních firem stále trvá a několik netěžených a bohatých ložisek je expertům známo.

Zdroj: Freepik

Nerostné bohatství ČR ve stříbře

Stříbro je jeden z nejstarších těžených kovů v České republice, má v zemi hluboké historické kořeny. Od středověku bylo Ag rubáno v několika oblastech. Nejvýznamnější byla Kutná Hora, označovaná jako „Las Vegas středověku“ a Jáchymov. Mnoho bývalých stříbrných důlních prostorů se stalo součástí turistických atrakcí. Nejvýznamnější doly v Kutné Hoře jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Vzhledem k tomu, že stříbro je cenným kovem s širokou škálou průmyslových využití, není vyloučeno obnovení dolování.

Radioaktivní nerostné bohatství

Historie uranu v České republice je neodmyslitelně spojena s městem Jáchymov. Zde se nacházela jedna z prvních lokalit, kde bylo získávání nerostného bohatství prováděno ve velkém měřítku. Tato činnost byla spojena s drastickými pracovními podmínkami a využíváním práce politických vězňů v 50. a 60. letech 20. století. Nerostné suroviny ČR (tehdy Československé socialistické republiky) byly vlakem odváženy do tehdejšího Sovětského svazu. Dalším významným centrem uranu byla oblast Příbrami.

Uranové nerostné suroviny ČR v současnosti

Příbramsko bylo aktivní do 90. let 20. století. Ale úplně poslední fárání proběhlo v Dolní Rožínce na Vysočině v roce 2017. V současnosti jsou aktivní rekultivace na zmíněných lokalitách, ale i v okolí Mimoně u České Lípy, kde zůstala silná ekologická zátěž po loužení uranu v pískovcích za pomoci vhánění kyseliny do souvrství. Zároveň se diskutuje o možných cestách využití zbylých uranových zásob. Je to například v kontextu jaderného výzkumu a vývoje nových technologií, jako jsou modulární jaderné reaktory.

Příprava pro nové aktivity

Těžba lithia v Cínovci představuje zajímavou příležitost, aby se naše oblast stala významným hráčem v rychle se rozvíjejícím sektoru elektromobility a udržitelných technologií. Správným vyvážením ekonomických, environmentálních a sociálních faktorů je možné využít geologický potenciál spícího ložiska pro podporu ekonomického růstu a energetické bezpečnosti. A zároveň se nabízí možnost chránit své přírodní a kulturní dědictví v oblasti Krušných hor.

Černé a hnědé výhřevné zlato

Uhelné nerostné suroviny ČR mají dlouhou historii, sahající do 18. století, kdy se rozvinula průmyslová revoluce. Během 19. a 20. století se těžba uhlí stala jedním z pilířů českého průmyslu, zejména v severočeském hnědouhelném a ostravském černouhelném revíru. V poslední době se směřuje k diverzifikaci energetických zdrojů a postupnému odchodu od uhlí jako primárního zdroje energie. Proto se postupně utlumuje rubání obou druhů uhlí.