Vrstevnatá břidlice přináší kouzlo dávných věků

Břidlice se znovu dostává do popředí nejen při restaurování historických skvostů a sakrálních staveb. Ale jde o vyhledávaný prvek moderní a zahradní architektury. Její návrat je oslavou přírody, kombinující nespornou odolnost a estetickou flexibilitu. Ekologický přínos břidlice spočívá v nízké energetické náročnosti při těžbě a minimálním dopadu na životní prostředí.

Jak vznikl kámen břidlice?

Břidlice je typ sedimentární horniny, která vznikla dlouhodobým působením tlaku a tepla na jílovité a prachové sedimenty. Díky své vrstevnaté struktuře a schopnosti štěpit se do tenkých plátů je známá svou jedinečností a praktičností. Na základě způsobu provrásnění se u ní objevuje i odlučnost do podoby sloupců. Černá břidlice je bohatá na organické látky, je ceněná pro svou pevnost a odolnost. Velmi často obsahuje zkameněliny, které indikují vznik v pozdních prvohorách.

Břidlice – hornina s vysokou univerzálností

Břidlice v dávných dobách sloužila jako tabulka na psaní ve školách. Má dobré izolační vlastnosti v oblasti elektřiny, proto se používala do rozvaděčů a na relé pro elektromotory. Nízká tepelná vodivost umožnila za druhé světové války produkci těsnících kroužků pro německé rakety V-2. V dřívější době se používala jako náhrobní kámen monolitická břidlice. Kámen často obsahuje tzv. břidlicový plyn, který se v zahraničí těží frakováním. Jde o kontroverzní získání účinného paliva. Dodnes se z ní vyrábí brousky na nože.

 

Zdroj: Freepik

Výskyt břidlice v ČR

V rámci našeho území mají největší význam jílovo-prachové černé břidlice. Lze je objevit v Nízkém Jeseníku a pruhu od Plzně směrem k Praze. Jde o souvrství sedimentace z kalných mořských vod v karbonu. Těžba břidlice v ČR je omezená na dobře štípatelný materiál a v poslední době probíhá v několika lomech v údolí Bystřičky nebo na Bruntálsku. Zatopené oblasti jsou v rámci rekultivace využívané pro letní rekreaci. Česká břidlice je nedostatkové zboží, proto se začala dovážet surovina ze zahraniční.

Využití břidlice v architektuře a interiéru

Břidlice je skvělý pokrývačský materiál pro rekonstrukce střech. Její ploché kusy jsou velmi tenké a zároveň je možné ji provrtat pro upevnění. Snadná štípatelnost předurčuje tuto horninu jako adekvátní náhradu dlaždic. Dodnes ji lze nalézt v podlahách církevních staveb v blízkosti míst těžby. K vidění je jako obklad stěn i v moderních stavbách. Zde se využívá v přírodní nebo leštěné formě krystalická a černošedá břidlice. Kameny vysoké kvality se silnou soudržností lze využít jako desku stolu.

Břidlice pro zahradníky

Jednotlivé silnější a ploché kusy se hodí do trávníku nebo záhonů jako nášlapné kameny. Břidlice má přirozeně a jemně zvrásněný povrch, proto za běžných podmínek zabraňuje podklouznutí. Drobnější drť je vhodná pro vyplnění chodníčků nebo jako odolná náhrada mulčovací kůry. Tato surovina nemění pH půdy, proto se hodí k doplnění všech druhů rostlin. Nadrcené plátky napomáhají vsakování vody a svým povrchem brání odpařování v horkých letních dnech.

Závěrem o břidlici

V České republice je tato černá hornina nejen součástí přírodního dědictví, ale i důležitým materiálem v mnoha oblastech života. Ať už se jedná o historické budovy pokryté střechou z opracovaných desek nebo moderní zahradní cesty zdobené nášlapnými kameny, břidlice je neodmyslitelnou součástí české krajiny a kultury.